Malba na skle je velice stará technika, při níž malíř vytváří své dílo na spodní rubové straně skla. Proto se v odborné literatuře nazývá podmalbou. Předchůdce těchto obrázků můžeme sice najít již v antice, v 1. století před naším letopočtem, ale tato technika se začala rozvíjet především ve 14. století v severní Itálii. V období renesance se začínají objevovat i větší obrazy malované na spodní straně skla, které byly vytvořeny podle maleb a grafik význačných umělců své doby. Ze severní Itálie se tato technika rozšířila především prostřednictvím klášterů dále do Evropy. Jedním z významných center této tvorby se stala za vlády Rudolfa II. i Praha. Z dvorského a šlechtického prostředí se obliba podmaleb rozšířila i mezi měšťanskými vrstvami. Tento přirozený proces však přerušila třicetiletá válka a následující období. Kolem poloviny 18. století v souvislosti s nárůstem obliby podmaleb v lidovém prostředí narůstá jejich produkce a výroba lidovým tvůrci. Tento proces byl ovlivněn několika faktory – především se zlevnila se výroba skla, které se tak stalo cenově dostupné pro širší vrstvy obyvatelstva. Zlepšovalo se i ekonomické postavení vesnického obyvatelstva, což vedlo i ke zvýšené poptávce po ozdobných a náboženských předmětech. Svou roli sehrálo i hledání nových odběratelů ze strany provinčních malířů kteří se přizpůsobovali lidovému vkusu a pracovali pro lidový trh. Většina produkce lidových obrázků na skle probíhala tzv. dílenským způsobem – na výrobě jedné podmalby v jednotlivých fází od překreslování kontur až po závěrečnou malbu a zarámování hotového výrobku bylo zapojeno několik autorů – malířů, tovaryšů a pomocných sil.
Vznik středisek výroby podmaleb byl podmíněn několika faktory – patřila k nim zejména blízkost skláren vyrábějících tabulové sklo. Výhodou byla i blízkost poutního místa, kde poutníci zajišťovali odbyt hotových výrobků. V některých oblastech si obyvatelé také museli hledat vedle zemědělských prací i další doplňkový způsob obživy a tak nikoliv náhodou vznikala střediska výroby podmaleb v méně úrodných oblastech, v nichž se místní obyvatelé zapojovali nejen do výroby podmaleb, ale i do jejich distribuce a prodeje.
Sakrální historické podmalby z Českých muzeálních sbírek ( 17 a 18. stol. )